Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zastupitel PhDr. Martin Herzán perzekuován za dobrý skutek !

 

 

Trocha historie:

 

Nejstarší dochované oficiální pohřebiště v Jihlavě bylo kolem kostela sv. Jakuba a u kostela na ulici Matky Boží v prostoru Minoritského náměstí. V roce 1559 začal být budován za jihlavskými hradbami nový hřbitov v dnešních Smetanových sadech, který záhy začal sloužit k pohřbívání mrtvých. Tomuto účelu sloužil až do roku 1868, kdy byl tento hřbitov zrušen, neboť od roku 1868 začal fungovat dnešní ústřední hřbitov na Žižkově ulici. Hřbitov byl likvidován několik desetiletí až do roku 1891, kdy byl celý prostor kolem kostelíka Sv. Ducha proměněn na park. Z celého hřbitova však na svém místě dál stál jeden z prastarých kamenů ve tvaru kříže. Nezapomnělo se na něj, stál zde dál jako určitá vzpomínka na osud a význam tohoto místa. Křížový kámen ale nakonec zmizel a to v roce 1895, kdy byl necitlivě odstraněn při další vlně terénních úprav parku. Dodnes jsou pod Smetanovými sady pochovány tisíce jihlavských občanů. Dle archivních knih bylo na hřbitově v místě dnešních Smetanových sadů pochováno za 300 let historie tohoto hřbitova neuvěřitelných 200 tisíc mrtvých. Staré hroby a zetlelá těla postupně ustupovaly novým zemřelým. V době, kdy se hřbitov v roce 1868 rušil, bylo na něm napočítáno 3000 náhrobků.

 

Zdánlivě pozitivní současnost

 

V roce 2009 jihlavského zastupitele PhDr. Martina Herzána napadlo, že by bylo krásné, kdyby se tento křížový kámen ve Smetanových sadech obnovil, neboť sem patřil několik století. Herzán dále vysvětluje:

 

Volnou kopii tohoto křížového kamene jsem proto vlastnoručně, za vlastní peníze a ve svém volném čase zhotovil. Důvod? Vážím si jihlavské historie a památek, vážím si též našich předků, kteří zde leží a vážím si i drobných historických památek, jako jsou právě křížové kameny, neboť nás v dnešním uspěchaném technokratickém světě vedou k zastavení a přemýšlení, jsou určitým svědomím… Kámen jsem tedy obnovil z úcty i pro radost obyvatel Jihlavy a pro zkrášlení města. Po jeho vztyčení jsem ho chtěl darovat městu Jihlava.

 

Zní to všechno krásně a i mé vyřizování potřebných povolení postupovalo zdárně. Nakonec jsem sehnal a splnil všechny požadované podmínky Statutárního města Jihlavy, jakožto vlastníka pozemku a ,,správce města,, které mi kladlo.

 

Vše bylo řádně nejprve projednáno Majetkovou komisí Rady města Jihlavy č. 62/10 ze dne 26.1. 2010 v bodě 16, která doporučila vydání souhlasu s touto stavbou křížového kamene na výše uvedeném pozemku města. Jako jedinou podmínku mi dali, že musím dodržet podmínky Odboru životního prostředí Magistrátu města Jihlavy. 

 

Dne 1.2. 2010 mi bylo vystaveno již oficiální vyjádření Statutárního města Jihlavy (č.j. MMJ/ MO/ 219/ 2010) z Majetkového odboru Magistrátu města Jihlavy, že s umístěním tohoto kamene na daném parcelním čísle souhlasí za dodržení již výše jmenovaných podmínek Odboru životního prostředí. Tento oficiální souhlas podepsal osobně náměstek primátora Ing. Josef Kodet, který má danou oblast v kompetenci.

 

Následně umístění křížového kamene vzala na vědomí Rada města Jihlavy na své 79. schůzi dne 4.2. 2010 Usnesením č. 141/10-RM.

 

Výše uvedenou jedinou podmínku, kterou na mě Statutární město Jihlava kladlo, jsem řádně splnil dne 9.7. 2010 v 11:00, kdy jsem osobně s paní vedoucí patřičného oddělení Odboru životního prostředí Magistrátu města Jihlavy Ing. Martinou Gregorovou přímo ve Smetanových sadech naplnil danou podmínku – konzultovat konkrétní místo pro umístění kamene, aby nedošlo k ohrožení nebo poškození zeleně, zejména kořenového systému stromů.  Místo bylo zaměřeno a na tomto místě později realizováno vztyčení kamene.

 

Vlastník pozemku a zároveň ,,správce,, města – Statutární město Jihlava mi nedalo žádné jiné podmínky, nepožadovalo ani stavební povolení ani stavební či územní řízení, což mi připadlo logické z podstaty takto malé umísťované věci. I úředník majetkového odboru Magistrátu města Jihlavy mi sdělil při osobním jednání, že v případě umístění tohoto kamene stačil souhlas majitele – města Jihlavy. Jelikož mi tedy majitel pozemku a správce města – Statutární město Jihlava souhlasilo s umístěním křížového kamene a nedalo žádné jiné podmínky, než-li mnou splněné podmínky odboru životního prostředí a majetkový odbor mě informoval, že v případě tohoto křížového kamene není třeba již dalších úředních jednání (například se Stavebním úřadem), kámen jsem s naprosto čistým svědomím a vědomím, že vše je v pořádku, na s městem lokalizované místo vztyčil. 

 

Obnovení křížového kamene po 115 letech realitou

 

S velikou radostí v srdci jsem proto v neděli 29. srpna 2010 křížový kámen dovezl na místo a vztyčil.  Bohužel, radost trvala skutečně jen velmi krátce.

 

Město Jihlava, které stavbu křížového kamene schválilo, žádá jeho odstranění

 

Hned následující týden po vztyčení kamene jsem byl rychlostí blesku a k mému velikému překvapení a zděšení informován dvěma doručenými zásilkami s modrým pruhem o následujícím: 

 

Dopis č. 1) Oznámení o zahájení správního řízení o odstranění stavby ze dne 2.9. 2010 ze Stavebního úřadu v Jihlavě.

 

Dopis č. 2) Oznámení o zahájení řízení o přestupku ze dne 2.9. 2010 ze Stavebního úřadu v Jihlavě. 

 

Důvod mého rozčarování a hlubokého zklamání je ten, že jsem křížový kámen dobrovolně, vlastnoručně, nezištně a za mé osobní peníze obnovil – pro radost obyvatel města a pro zkrášlení města (navrácení původní podoby místa).  Kámen jsem chtěl darovat městu Jihlava (myšleno skutečně darovat smluvním vztahem). A měl jsem k tomu splněny všechny požadované podmínky města Jihlavy, které mi kladlo a vycházel jsem i z tvrzení majetkového odboru, že tím již mohu kámen postavit. A za tento dobrý skutek pro město, který navíc město schválilo, a který mě stál mnoho osobních sil i osobních peněz jsem byl akorát doslova obratem tímtéž městem obviněn ze spáchání přestupku, bylo mi vyhrožováno pokutou až 500.000,- Kč a započalo správní řízení o odstranění této ,,stavby,,.  Skutečně takové jednání mi poněkud rve srdce a převrací dosavadní žebříček hodnot, který jsem vždy ctil.  Za dobrý a obětavý skutek jsem kriminalizován, jsem městem nazýván slovy viník a pachatel a ještě za to mám platit? 

 

Na jednání zastupitelstvu města Jihlavy dne 7.9. 2010 jsem zažil další nepříjemnost, když v bodě různé ke konci zasedání vystoupila náměstkyně primátora Irena Wagnerová a začala mě zde před vedením města i přítomnými novináři obviňovat z toho, že jsem na pozemku města vztyčil nějaký nový pomník a nikoho z vedení města o tom neinformoval. Jelikož lhala, ihned jsem jí argumentoval tím, že to projednala a doporučila Majetková komise Rady města Jihlavy, následně to vzala Rada města na vědomí a souhlas s umístěním tohoto kamene nám udělil a podepsal přímo Ing. Josef Kodet – náměstek primátora pro danou oblast (doložil jsem zde i čísla usnesení, termíny a písemný souhlas pana Kodeta). Paní náměstkyně Irena Wagnerová mě tedy veřejně a neprávem obvinila a to očividně pouze svojí vlastní nevědomostí toho, co vědět jako náměstkyně primátora měla, kdyby řádně sledovala co sledovat ze své pozice měla.  Ukázalo se tam i to, že si náměstek Kodet nepamatuje co sám podepsal a popíral projednání této věci v majetkové komisi, které přitom předsedá.

 

Když už se vedení města takto bojí uznat, že udělalo chybu a obvinilo mě neprávem na zastupitelstvu, že jsem kámen vztyčil bez jejich vědomí a souhlasu, tak, proč mi ještě hází klacky pod nohy?  Nečekal jsem žádné poděkování, to se dnes nenosí, ale že mě bude město oficiálně oslovovat jako viníka a pachatele, to je téměř neuvěřitelné.

 

Jde o politické rozhodnutí

 

Je mi líto, že celá tato kauza vznikla tím, že náměstkyně Wagnerová kontaktovala stavební úřad s tím, aby celé mé snažení přinejmenším prověřil (aniž by si uvědomovala všechny informace, která ze své pozice radní města měla mít).  A mrzí mě, že přímo na zastupitelstvu města z celé této kauzy udělala politickou záležitost, neboť to vyčítala výslovně mě, jako zastupiteli (jak si zastupitel prý může něco takového dovolit atd…), a jelikož tak učinila navíc před novináři, rozpoutala celou kauzu i mediálně. Nevhodné bylo i vyjádření paní Wagnerové v tisku, kde byla citována v kritice proti mě: ,,Navíc právě zastupitel města a kandidát ve volbách by měl jít příkladem a respektovat zákony.“  Učinit taková tvrzení měsíc před volbami na radnici proti zastupiteli a lídrovi konkurenční kandidátky, navíc ve věci, v níž lhala, to nemohu nazvat jinak, než politicky účelový proces.  Co není dobré je to, že přímo na tomto zastupitelstvu (7.9. 2010) veřejně apelovala a přimlouvala se u přítomného vedoucího Stavebního úřadu Ing. Michala Jarca za odstranění tohoto pomníku, čímž neoprávněně z pozice vedení města ovlivňovala výkon státní správy, což paní náměstkyni Wagnerové nejen nepřísluší, ale je to nemyslitelné narušování nezávislosti tohoto úřadu vykonávající státní správu.  Jsem přesvědčen, že paní Wagnerová tak určitě neučinila proto, že by jí ležel na srdci nějaký stavební zákon (když je pro oblast kultury), ale učinila tak očividně spíše vnitřními osobními antipatiemi k dílu, jeho lokalizaci i jeho autorovi, neboť na dané lokalitě má paní náměstkyně vlastní ,,uměleckou,, a politickou angažovanost (jak se říká, sbírala zde vlastní politické body) v rámci sochařského sympozia, při němž ve Smetanových sadech v roce 2007 vzniklo 5 různě kvalitních soch moderního umění, které město vyšly na 800.000,- Kč. Nicméně stalo se tak až poté, co vedení města z tohoto veřejného parku v roce 2006 odstranila 5 krásných figurálních soch z roku 1775 (alegorie čtyř ročních období a múzu Terpischoré) od významného sochaře Jana Václava Prchala (do Smetanových sadů byly umístěny v roce 1923) a umístilo je neologicky do veřejnosti téměř nepřístupného dvorního traktu radnice.

 

Tyto nepříliš logické odstranění 5 hodnotných historických figurálních soch a vytvoření 5 nových nefigurálních ve stylu moderního umění za 800.000,- Kč je dosti kontrastní s tím, že já jsem vytvořil křížový kámen vlastníma rukama, za vlastní peníze a chtěl jej darovat městu… navíc ten kámen sem patří, neboť zde stál ve Smetanových sadech několik století a já jej pouze obnovil.  Přesto paní náměstkyně Wagnerová argumentovala na zastupitelstvu tím, že: ,,Takový kámen do parku nepatří“. Od kdy se paní náměstkyně považuje za kompetentní rozhodovat o tom, co do Smetanových sadů patří nebo nepatří a jak ví, že zrovna 5 podivně vypadajících soch moderního umění, které nás daňové poplatníky stály 800.000,- Kč, jsou tím nejvhodnějším na místo, kde 300 let stával hřbitov a pod zemí tu odpočívá několik tisíc jihlavských občanů? Můj kámen s křížem, který tu stával několik století sem opravdu nepatří?!?  A to jsem jej tam navrátil zdarma, po městu jsem za to nechtěl ani korunu, bohužel ,,město,, po mě za toto chtělo až 500.000,- Kč pokuty.  

 

Odstranění křížového kamene

 

Z nátlaku jihlavské radnice byl křížový kámen odstraněn ze Smetanových sadů dne 17. září 2010.  Na svém místě vydržel pouhých 20 dní.  Nezničili jej vandalové, ale 21 let po Sametové revoluci jej zničilo jedno podivné politické rozhodnutí.  Jen necelých 100 metrů od křížového kamene stála od roku 1948 do roku 1961 socha T.G. Masaryka, kterou zlikvidovala KSČ za asistence STB… těch necelých sto metrů a 49 let od této události mi připomíná i osud křížového kamene v roce 2010.  Jen s tím rozdílem, že dnes si hrajeme na demokracii a snažíme se likvidaci zdůvodnit čímkoliv jiným, než nenávistí.  Ale někdy se tak děje málo přesvědčivě.

 

Co proti křížovému kameni může mít stavební zákon?

 

Domnívám se, že tento kámen nešlo posuzovat jako stavbu dle Stavebního zákona, která by vyžadovala stavební povolení, ohlášení nebo územní souhlas.  Jde o dílko vysoké 1 metr  (plus 20 cm pod zemí), šířky 60 cm a tloušťky 13 cm. Nejde o stavbu v reálném slova smyslu, ale ,,kámen,, který byl na toto místo dopraven a vztyčen (navrácen) a pod zem zasahuje pouhých 20 cm.  Nevznikl dle mého názoru ani stavební činností, neboť jde o umělecké dílo, které v konečném uměleckém záměru tvoří jeden celek s částí pod zemí. Nejde tedy o nějaké stavebně zabetonované dílo (desku), nýbrž křížový kámen se spodní patkou (kámen lze tak postavit i na povrch, aniž by spadl, ale pro stabilitu proti vandalům byl zapuštěn 20 cm pod zem). Dílo tak bylo na místě upraveno jako celek.  Stavební úřad je sice výkon státní správy a tudíž by do něj politika radnice (samosprávy) neměla zasahovat, na druhou stranu pracovníci stavebního úřadu jsou placení zaměstnanci radnice a nikdo mě tedy nepřesvědčí o tom, že na ně nemůže být teoreticky dělán za nějakých okolností personální nátlak z vedení radnice (tudíž nátlak politický). Člověk zde jednou pracuje, druhý den už tam pracovat nemusí… Co mi sdělil úřad?  ,,Jestli je váš křížový kámen stavbou nebo ne, to je na hranici, takže o tom nerozhodne zákon, ale stavební úřad a ten se rozhodne s přihlédnutím k tomu, jestli to tam vlastník pozemku chce nebo nechce."  A jelikož vlastník pozemku (město Jihlava) otočil o 180 stupňů a nyní tvrdí, že tam ten kámen nechce, (přestože mám písemný souhlas města podepsaný náměstkem primátora), nezávislý stavební úřad nakonec stejně rozhodne politicky – jak řekne město. A město říká každou chvíli něco jiného. 

 

Začínám chápat, že ve městě, kde byly úřady schopny povolit stavbu Prioru uprostřed historického náměstí nebo Citypark pár metrů od hranice památkové zóny, je nemožné postavit něco tak malého a pěkného, jako je křížový kámen, neboť v tomto městě na to není dostatek politické soudnosti…  

 

Dovětek s nádechem paradoxu:

 

V Jihlavských listech dne 29.9. 2008 náměstkyně Wagnerová prohlásila: ,,Jsem ráda za každou sochu.“  A jaká je realita?  Pominu-li, že 5 historických soch bylo odstraněno ze Smetanových sadů těsně před nástupem paní Wagnerové do funkce náměstka pro kulturu, v roce 2007 už byla městem odstraněna krásná pískovcová socha dívky z parčíku Základní školy Seifertova (dnes parkoviště), kterou při odstraňování poškodily bagry a těžká technika a po stržení se válela mnoho dní v blátě, než byla odtažena do skladu Služeb města Jihlavy – paní náměstkyně o ní v Jihlavských listech dne 29.9. 2008 řekla, že: ,,Není až tak hodnotná.“  V srpnu 2008 byla odstraněna mohutná obdélníková socha znázorňující úrodu a klasy na rohu ulic Havlíčkova a Fritzova (dnes parkoviště)…pravda byla na soukromém pozemku, s tím město nemohlo moc dělat. Nejaktuálnější nápad paní náměstkyně Wagnerové z roku 2010, prezentovaný v Jihlavských listech, je odstranit jednu z nejkrásnějších figurálních soch v centru Jihlavy a to postavu ženy nazvanou Alegorie Vysočiny, která stojí v parku vedle kina Dukla. I o ní je paní náměstkyně vyjádřila tak, že nemá žádnou hodnotu…  a to i přes to, že je ve sbírce Oblastní galerie Vysočiny.  Že by tato instituce shromažďovala nehodnotná díla?  A nebo si tady někdo na radnici hraje na znalce sochařského umění? K neštěstí jihlavských soch?  V dubnu 2011 byla tato socha skutečně těžkou technikou odstraněna i s podstavcem. Místo ní tam byla postavena a v říjnu 2011 odhalena socha politika.

 

Vedení tohoto města mě velice zklamalo a dává jasný signál veřejnosti:  ,,Nevažte si jihlavské historie, nevažte si památek a neopovažujte se dělat dobré skutky, a něco zdarma dělat pro město ve volném čase, svýma rukama a za své peníze… jinak vás označíme za kriminálníka, dostanete pokutu, budeme vás vláčet tiskem, a to co jste dobrého vykonali, to budete muset na své náklady odstranit !!!  Vše, co vám oficiálně schválíme budeme poté důrazně popírat… 

 

Opravte mě prosím, jestli se v něčem mýlím, kontakt na mě je uveden níže, rád se budu mýlit.

 

 

PhDr. Martin Herzán

Zastupitel města Jihlavy

 

E-mail.  herzan.m@post.cz

www.martin-herzan.estranky.cz

 

Symbol kříže je už 2000 let od zmrtvýchvstání ukřižovaného Ježíše Krista symbolem vzkříšení, ježek je již po staletí symbolem Jihlavy a podkova je znamením cesty za štěstím.  Komu to vadilo?

 

Křížový kámen ve Smetanových sadech:

Postaven  29. srpna 2010

Odstraněn  17. září 2010

 

Poslední okamžiky křížového kamene v jihlavských Smetanových sadech:

 

img-6134.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(foto Marek M. Hnatiak)

 

 

 

full.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(foto Marek M. Hnatiak)

 

 

 

 

Co bylo dál s tímto křížovým kamenem?

Po odstranění kámen odpočíval téměř rok schovaný v jedné z jihlavských garáži.

Díky Pavlu Koubkovi, předsedovi občanského sdružení Zelené srdce, který se kamene ujal, stojí tento kámen od soboty 20. srpna 2011 u polní cesty za obcí Mladé Bříště u Humpolce. Jak Pavel Koubek říká: ,,Kámen zde bude stát jako pomníček všem ukradeným a zničeným smírčím kamenům."

Nové umístění křížového kamene u obce Mladé Bříště                                                                             

 Nové umístění křížového kamene u polní cesty za obcí Mladé Bříště

 

Zájemcům o smutný osud podobných památek v Jihlavě doporučuji přečíst knihu:

Utajené dějiny Jihlavy 20. století - autor PhDr. Martin Herzán - vyšlo r. 2014.